PRO JANU
(nápěv: Já Ti zpívám)
Ty jsi víla z lesních strání,
Ty jsi víla z polních cest
i když víly už se dávno nenosí.
„Holka černá" k zulíbání,
jako pírko dáš se nést,
spát jdeš s ránem, vstáváš s půlnocí.
Den Ti zpívá i když už se málem stmívá
je to zázrak, že tu mužem s Tebou být,
Ty se jen usmíváš,
světlo dálek v očích máš
tak nám pověz o čem sníš
„Jsi naše Jana!" - to už víš.
Máš dva kluky ku radosti,
taťku svýho taky máš,
oni snaží se, ať si Tě zaslouží.
I když Tě smůla občas hostí
najevo to nedáváš
a tak štěstí po Tobě zas zatouží!
Den Ti zpívá i když soumrak už se blíží,
každý doufá, že si o nás necháš zdát,
ukaž svou něžnou tvář,
ještě nehledej polštář,
ať Ti pusu mužem dát
a ještě chvíli pro Tě hrát!
Co dál v písni vyzpíváme, co chcem ze srdce Ti přát, ať ještě dlouhý čas nám vydržíš, ať do světa zas vyrazíme, čtvrtky zvládnem tisíckrát i když u staroušků to asi nedospíš.
Den Ti zpívá, vždyť je celý jenom Tvůj,
tak jen si to pořádně užívej,
ať je snem zakletá
dobrá dušička - ta Tvá,
ať máš štěstí stále moc,
jak z pohádky den i noc!